Dokázal identifikovat členy skupiny, které nemohl vidět, na vzdálenost až padesát metrů a uzavíral sázky, že určí nápoje v dokonale zazátkovaných neoznačených lahvích… S velkou přesností zjišťuje čas bez hodinek…, světové strany bez kompasu… Stal jsem se mimo jiné svědkem následující příhody: Skupina koupila a připravila k večeři rybu, kterou nám zakázal jíst s odůvodněním, že je radioaktivní. Po kontrole přesným přístrojem se zjistilo, že je skutečně silně radioaktivní. Rád bych dále upozornil na fakt, že on sám rybu klidně snědl, protože pro něj prý není nebezpečná, a skutečně zůstal zdráv, přestože ozáření trojnásobně převyšovalo nejvyšší povolenou normu (téměř 77 jednotek)…“«
Prokurátor se zemdleně opřel. Tohle je už trochu moc! Není nakonec nesmrtelný? Ano ano, tohle všechno musí Poutníka zajímat. Podíváme se, co tu máme dál. Tohle je důležitý dokument. »Závěr Zvláštní komise Departmentu veřejného zdraví. Materiál: Mak Sim. Reakce na bílé záření žádná. Omezení pro službu ve zvláštních praporech nezjištěna.« Aha… Kdy že ho to verbovali do Legie? Bílé záření, massarakš… To jsou přece katani, aby je čert vzal…! To jsou ty jejich expertizy pro účely vyšetřování: »Při pokusech s bílým zářením různé intenzity až po maximální dávku žádnou reakci nevykazoval. Reakce na A-záření negativní v obou sledovaných ohledech. Reakce na B-záření negativní. Poznámka: Považujeme za svou povinnost upozornit, že zkoumaný materiál (Mak Sim, věk asi 22 let) je značným nebezpečím zejména s ohledem na možné genetické následky. Doporučujeme úplnou sterilizaci nebo likvidaci…« Ohó! S těmi nejsou žádné žerty. Kdo to tam teď pracuje? Aha, Amatér. Hm, rozhodně žádný vtipálek, to ne, darmo mluvit. Vzpomínám si, že Veselka Hřebeček vyprávěl v téhle souvislosti výbornou anekdotu… Massarakš… teď to nedám dohromady… Ale stejně je dobře, že kolem nikdo není. Ták, a dáme si ještě trochu ovoce, zapijeme to minerálkou… Je to hnus, ale prý to pomáhá… No nic. Co tu máme dál?