»Pojď, Maku,« broukl Gaj a narazil si baret.

»Zavolejte,« poprosila je Rada. »Pokud se zdržíte, určitě zavolejte…« I teď však mluvila do okna.

Voják před Gajem uctivě otevřel dveře, všichni si nastoupili a jeli. Záležitost zřejmě spěchala — šofér uháněl na plný plyn a siréna kvílela, až uši zaléhaly. Gaj v duchu zalitoval, že takový báječný, příjemný, domácký večer bez starostí je v trapu. Ale takový už je život legionáře. Teď přijde další rozkaz, a on aby popadl samopal a střílel, to všechno hned po láhvi piva, pohodlném pyžamu a písničkách při kytaře. Takhle krásný je život legionáře, nejlepší život ze všech myslitelných… A nepotřebujeme žádné přítelkyně ani ženy, a je to tak správné, že si Mak sestřičku nechce vzít, i když vlastní sestry je člověku samozřejmě tak trochu líto… To nic, počká. Pokud ho má ráda, tak si počká…

Vůz se vřítil na cvičiště a zastavil u vchodu do kasáren. Gaj vyskočil a vyběhl po schůdcích. Přede dveřmi do kanceláře se zastavil, zkontroloval si polohu baretu, přezku, zběžně prohlédl i Maka, zapnul mu knoflíček u krku — massarakš, věčně ho má rozepnutý — a zaklepal:

»Vstupte!« zakrákoral známý hlas

Gaj vstoupil a zahlásil se. Pan rytmistr Čaču v soukenné pláštěnce a brigadýrce seděl u svého stolu. Kouřil a pil kávu. Nábojnice před ním byla plná nedopalků, Na kraji stolu ležely dva samopaly. Pan rytmistr pomalu vstal, ztěžka se oběma rukama opřel o stůl a s očima upřenýma na Maka spustil: »Kandidáte Sime! Projevil ses jako výbornej bojovník a věrnej bojovej druh. Orodoval jsem za tebe u velitele brigády, abys byl přednostně jmenován do hodnosti řádnýho vojína Bojový legie. Ve zkoušce ohněm jsi obstál se ctí. Takže teď přijde poslední zkouška, zkouška krví…«

Srdce v Gajově hrudi poskočilo radostí. Nečekal, že k tomu dojde tak brzy. Rytmistr je formát! Něco takového dokáže jen stará vojna! A já hlupák si myslel, že chce Maka podrazit… Pohlédl na Maka a jeho nadšení mírně pohaslo. Přítelova tvář dokonale zdřevěněla, oči vypoulené přesně podle řádů, přestože právě teď se předpisů tak přísně držet nemusel.