»Pane kaprále, dovolte mi s vámi promluviti« zahřímal voják a zašilhal po Radě.

Mak přestal hrát a Gaj řekl:

»Mluvte!«

»Pan rytmistr přikazuje, abyste se vy a kandidát Sim okamžitě dostavili do kanceláře roty. Vůz čeká dole.«

Gaj se vymrštil.

»Běžte. Počkejte na nás v autě, hned jsme tam. Oblíkej se, rychle,« pobídl Maka.

Rada uchopila kytaru do náruče jako dítě a postavila se k oknu zády k nim.

Gaj s Makem se chvatně oblékali.

»Co myslíš, proč nás volá?« zeptal se Mak.

»Jak já to mám vědět!« zavrčel Gaj. »Třeba je to cvičný poplach…«

»Mně se to nějak nelíbí,« přiznal se Mak.

Gaj na něj pohlédl a pro každý případ zapnul rádio. Vysílali tam každodenní »bohapusté tlachy zaměstnaných žen«.

Oblékli se, utáhli opasky a Gaj řekl:

»Tak my jdem, Rado.«

»Běžte.« Ani se neotočila.