»Hurá!« zakřičeli bledí lidé, hrůzou přišpendlení ke zdem, jen aby nepřekáželi. Všichni ti kolemjdoucí jako by tu na legionáře čekali, a když se konečně dočkali, radovali se z nich jako z nejlepších přátel.
Kandidát Zojza, který seděl po Maximově levici, ještě úplný chlapec, do Maxima šťouchl ostrým loktem a radostně mrkl. Maxim se na něj usmál. Sekce už mizely ve vchodech, u dveří stáli jen kaprálové, a stáli neochvějně, spolehlivě, s nehybnými obličeji pod našikmo naraženými barety. Klaply dveře kabiny a hlas rytmistra Čača zakrákoral:
»První sekce, sesedat a nástup!«
Maxim se pružně přehoupl přes bočnici. Když sekce nastoupila, rytmistr rázným gestem zarazil Gaje, který chtěl podat hlášení, přistoupil až těsně ke vzorně vyřízené řádce legionářů a zavelel:
»Přílby nasadit!«